Neobvyklou aktivitu pro utužení týmu si vybrali pracovníci Maltézské pomoci Olomouc. V Centru telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností (CENTESIMO) lékařské fakulty absolvovali program, při němž nanečisto zachraňovali životy i rodili děti.
Centrum se pravidelně zapojuje do popularizačních akcí, jako jsou Dětská univerzita nebo Noc vědců, ale program pro neziskovou organizaci podle zástupce vedoucí Luďka Kaprála tu připravovali poprvé. „Mohli si vyzkoušet všechny naše simulátory, které využíváme k výuce studentů. Na porodnickém simulátoru viděli, jak probíhá porod dítěte, u novorozeneckých simulátorů pak záchranu miminka v případě nějakého problému. Vyzkoušeli si také obvazovou techniku. Především si ale zkusili lékařskou první pomoc, kardiopulmonální resuscitaci, a dozvěděli se, jak se používá laický defibrilátor, známý pod zkratkou AED,“ vyjmenoval Luděk Kaprál.
„Přemýšleli jsme o vhodné teambuildingové aktivitě, a přestože se pohybujeme spíše v oblasti sociálních služeb, rozhodli jsme se strávit odpoledne na lékařské fakultě a vyzkoušet si některé úkony související se záchranou života. Za tu možnost jsme velice rádi, líbilo se nám tu. Čas, který nám personál centra věnoval, byl bezvadný,“ shrnul Michal Umlauf, vedoucí olomoucké pobočky Maltézské pomoci. Ta je na Olomoucku jednou z nejvýznamnějších dobrovolnických organizací, na pravidelných aktivitách s ní spolupracuje na 170 dobrovolníků.
U simulátorů na lékařské fakultě se ovšem vystřídalo jen čtrnáct lidí: vedoucí a koordinátorky jednotlivých služeb a sociální pracovnice. Druhým mužem v jinak ryze ženské skupině byl Karel Čapka, který pomáhá s administrativou a stará se o PR. Stejně jako vedoucí pobočky si vyzkoušel vedení porodu dítěte. „Můj porodnický výkon byl výrazně horší, než jsem čekal. Když nám porod ukazovali, říkal jsem si, že to není nic složitého. Když jsem si to ale poté zkoušel, hned od začátku jsem postupoval špatně. Za resuscitaci jsem byl ale pochválen,“ prozradil.
„Jsem rád, že jsem si mohl tyto úkony vyzkoušet a prakticky tak přičichnout ke zdravotnickému prostředí. Manželka je doktorka, otec byl doktor, mamka pracovala jako laborantka. Takže mě náš teambuilding zajímal i z tohoto hlediska,“ dodal Karel Čapka.